Negativní účinek marihuany na paměť
Ač je marihuana považována za lehkou drogu a mnoho lidí ji vnímá jako neškodnou a nebo rostlinu, která přináší pouze samá pozitiva, je to fatální omyl. Dnes se podíváme jak ovlivňuje paměť.
Dlouhodobé užívání marihuany výrazně ovlivňuje pracovní paměť, schopnost udržet a zpracovávat informace pro jejich další použití, chápání a učení.
Výzkum v Cell
Studie vyšlá v magazínu Cell poskytuje náhled na působení THC na mozek. Její závěry jsou překvapující. THC jako nejvýznamnější psychoaktivní součást marihuany poškozuje mozek a to tak, že nemusí ani působit přímo na jednotlivé neurony. Poškození je způsobeno přes astrocyty (podpůrné a výživné činitele nervového systému) u kterých panovalo přesvědčení, že v paměti hrají druhořadou funkci.
Dlouhou dobu vědci přijímali představu toho, že astrocyty mají funkci čistě podpůrnou, ochrannou a vyživovací. Teprve v posledních letech se objevují fakta, kde se astrocytům přiznává aktivnější role a to především v propojování jednotlivých neuronů. Receptory které přijímají normální mozkové signály a zaregistrovávají THC se nachází nejen na neuronech, ale i na výše zmiňovaných astrocytech. V provedeném experimentu na pokusných myších se tyto receptory na astrocytech zaslepily. Myši tak byli uchráněny před negativním vlivem THC na pracovní paměť.
Bezprostřední intoxikace THC tedy nepřináší pouze příjemné pocity jako je stav uvolnění a euforie, ale způsobuje zhoršení paměti pro nedávno proběhlé události a též snižuje schopnost zapamatovat si nové informace. Při intoxikaci THC začíná převládat chod pravé hemisféry. Většina paměťových úkonů je ovšem závislá na zapojení levé hemisféry (kvůli znovuvybavení) a proto se není čemu divit, že uživatelé marihuany mají takové problémy s pamětí.
Výzkum Madeline Meierové z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně
Velmi znepokojující výsledky přinesla studie, která sledovala více než tisíc Novozélanďanů a vliv konopí na jejich zdraví. Dospěla k závěru, že kuřáci jež nedosáhli ještě plnoletosti a kteří požívají marihuanu pravidelně a dlouhodobě jsou vystaveni trvalému poškození inteligence, pozornosti a paměti. Negativní dopad má i na vývoj mozku a mentální schopnost jedinců. Jako alarmující fakt může znít, že poškodit paměť si lze i kouřením jednou týdně.
Výzkum Národního institutu drogové závislosti v Baltimoru
Podívejme se na další výzkum Národního institutu drogové závislosti v Baltimoru o který se zasloužili Ronald Herning a Jean Lud. Do výzkumu bylo vzato 54 kuřáků a 18 nekuřáků marihuany. Zjišťovala se u nich rychlost průtoku krve mozkovými tepnami. Měření bylo prováděno doplerovskou ultrasonografií nejprve na začátku pokusu a potom na konci, tedy po měsíci. Výrazně vyšší průtok krve mozkovými tepnami byl zaznamenán u kuřáků marihuany. Též měli kuřáci vyšší hodnoty indexu pulzace (měří stupeň odporu průtoku krve). Účinkem drogy se ztrácí samoregulační schopnost krevních kapilár, což způsobuje neschopnost měnit jejich vnitřní průměr podle potřeby a kapilára tak zůstává trvale zúžena.
Index pulzace u kuřáků byl dokonce vyšší než u pacientů s chronickým vysokým krevním tlakem a nebo u lidí trpících cukrovkou. Vše nasvědčuje tedy tomu, že marihuana způsobuje abnormality u mozkových vlásečnic. Co se týče návratnosti těchto hodnot do normálu, tak je to otázka delší doby. Zlepšení u slabých a středních kuřáků se projevilo až po měsíci abstinence. A velmi zarážející je, že u těžkých kuřáků se zlepšení neprojevilo vůbec.
Pro lepší představu si ukážeme jak Herning rozčlenil kuřáky. Mezi lehké se řadí tací, jež vykouří 2-15 jointů týdně, mezi střední konzumenti 17-70 jointů a za těžké kuřáky považuje lidi kouřící 78-350 jointů týdně.
Závěrem bychom řekli jediné. Marihuana je mnohostranně využitelná rostlina. Lidem slouží jako potrava, léčivo, uplatnění nachází i ve stavebním, chemickém a dalším průmyslu a právě jejím zneužíváním se dostávají na světlo i negativní stránky jako například dnes popisovaný účinek na paměť.