Konopí a duševní zdraví: příčina nebo lék?
- Výzkum konopí a jeho efektu na duševní choroby komplikuje fakt, že to není jen jedna obecná látka.
- Zach Walsh tráví spoustu času zkoumáním souvislostí mezi užíváním konopí, duševním zdravím a závislostí
V Kanadě, kde se pomalu, ale jistě schyluje k legalizaci konopí, vzrůstá zájem o jeho lékařské využití, a to především v oblasti duševních chorob. Možná také proto, že se jedná o problém, který postihuje každého pátého Kanaďana.
Užívají lidé s duševní chorobou konopí proto, aby jim ulevilo od příznaků, nebo ho užívají právě proto, že nějakou duševní chorobou trpí?
Realita je taková, že kromě tabáku a alkoholu je konopí tou nejběžnější psychoaktivní látkou, kterou užívá široká veřejnost a je proto nevyhnutelné, že potenciální překrývání konopí a duševních chorob povede k nárůstu otázek pro doktory.
A přesto většina pacientů sdílí podobnou zkušenost: Když se doktora zeptají na to, jestli by jim případné užívání konopí nemohlo pomoci s jejich duševní chorobou, je tato otázka obvykle rychle smetena ze stolu. Konopí si nese stigma zakázané drogy a bude trvat ještě dlouho, než se ho zbaví. A proto, když přijde na konopí a léčbu duševních chorob, najdou se lidé, kteří tuto situaci přirovnávají k hádance o slepici a vejci. Užívají lidé s duševní chorobou konopí proto, aby jim ulevilo od příznaků, nebo ho užívají právě proto, že nějakou duševní chorobou trpí?
Protože výzkum této oblasti je minimální a doktoři jsou často nesdílní, informace jsou neoficiální a jsou získávány hlavně ze svědectví nemocných lidí.
Torontský fotograf a aktivista Andy Lee užívá konopí společně s terapií mluvením k léčbě deprese a úzkosti. Na tuto kombinaci přišel poté, co vyzkoušel antidepresiva a zjistil, že mu nepomáhají.
Jeho doktor mu jasně naznačil, že je proti tomu, aby se duševní choroby léčily konopím a tak se Lee rozhodl vyhledat jiného doktora, který s předepsáním neměl problém. „Vím, že je to ožehavé téma a tabu, ale mě to pomohlo,“ říká.
Lee se nyní angažuje v obhajobě konopí a duševního zdraví.
„Vím, že to je ožehavé téma, ale mě to pomohlo.“– Andy Lee o léčbě deprese konopím
I přesto, že objevil léčbu, která mu pomáhá, přiznává, že existují určitě rizika, když se konopí užívá v nadměrném množství. „Je to léčivá rostlina, ale neměla by se zneužívat a považovat za samozřejmost,“ říká. „Je to jako s antibiotiky, čím více si na ně tělo zvykne, tím méně pozitivního vlivu mu přináší.“
Claire Gabereauová souhlasí. Vancouverská kostýmová návrhářka kouřila konopí dlouhá léta. Když jí byla diagnostikována deprese a hraniční porucha osobnosti, doktor ji před užíváním konopí důrazně varoval. Její psychiatr byl však více otevřený a nikdy ji za její návyky nekritizoval. Problém nastal ve chvíli, kdy další vyšetření ukázalo, že trpí poruchou užívání látek. Rozhodla nezačít užívat antidepresiva a zůstat střízlivá.
„Nelíbilo se mi, že můj psychiatr říkal něco jako „střízlivost pro vás může být dobrá, tady máte kupu léků,““ komentuje Gabereauová.
Jsou to tři měsíce, co Gabereauová změnila své návyky a její deprese i úzkosti začaly ustupovat. „Nechci se vrátit k tomu, že bych zase tak moc kouřila, protože bych určitě byla paranoidní a měla úzkosti,“ říká. „Konopí určitě může být využíváno jako nástroj a lék, ale protože jsem toho zneužívala příliš dlouho, už pro mě ztratilo svou hodnotu a význam.“
Neocenitelný výzkum z Izraele
Většina vědců se shodne na tom, že sloučeniny, nacházející se v konopí, které jsou známé pod názvem kanabinoidy, mají jasný vliv na biologii člověka. Pokud jde o výzkumy, které se zabývají tím, jakou roli může hrát konopí v oblasti léčby duševních chorob, nachází se zde ještě stále velké množství mezer. A to zvláště ve Spojených státech, kde je výzkum utlumen pozicí konopí, které je označováno za narkotikum 1. třídy.
Shauli Lev-Ran je telavivský psychiatr, specializující se na závislosti. Zaměřuje se na psychiatrické aspekty užívání konopí a na spojitost mezi bolestí, duševními poruchami a rizikem závislosti.
Pravidelně léčí pacienty jak s duševními poruchami, tak s poruchami užívání konopí. Když se ve Spojených státech a Kanadě začala měnit legislativa a regulace, obklopující konopí, začal se spojitostí mezi duševním zdravím a konopím věnovat ještě hlouběji.
I přes oblast jeho oborných znalostí však Lev-Ran přiznává, že pokud jde o teorii o slepici a vejci, co bylo dřív, zda duševní onemocnění nebo závislost na konopí, nedošel k jednoznačnému závěru. „Je to komplikované, existuje velké množství metodických problémů, které maří naši snahu, získat co nejrozumnější výsledky na naše otázky,“ říká.
V roce 2013 Lev-Ran provedl výzkum prostřednictvím Centra pro závislosti a duševní zdraví (CAMH) v Torontu. Tato studie používala korpusová data shromážděná Národním institutem pro zneužívání alkoholu a alkoholismus (NIAAA) a byla průřezovou studií více než 43 000 lidí, největší epidemiologickou studií duševních poruch a zneužívání látek. Lev-Ran zjistil, že u lidí s duševní poruchou je více než sedmkrát vyšší pravděpodobnost toho, že budou užívat konopí každý týden, než u těch bez nemoci.
Ještě konkrétněji, studie zkoumala rozdíly v hodnotách užívání a využívání konopí mezi lidmi s duševními chorobami a těmi, kteří nemocní nebyli. Výzkum byl založený na množství duševních chorob a jejich typech a intenzitě konzumace konopí. A právě vyčíslení konzumovaného množství považuje Lev-Ran za obtížné. Na rozdíl od alkoholu není dávkování konopí standardizováno.
"Lev-Ran zjistil, že u lidí s duševní poruchou je více než sedmkrát vyšší pravděpodobnost toho, že budou užívat konopí každý týden, než u těch bez nemoci."
„Můžeme se bavit o frekvenci a můžeme se bavit o dávkování, ale ani jedno není standardizováno,“ vysvětluje. „Když vykouřím dva jointy denně, které mají nízký obsah THC, je to jedna věc. Ale když vykouřím skunk nebo joint s vysokým obsahem THC a velký joint, který není namíchaný s tabákem, může se zdát, že je to podobné, ale není, je v tom velký rozdíl.“
Následovala Lev-Ranova meta-analýza, kterou sestavil z tisíců již existujících studií a prostřednictvím které zjistil, že lidé, kteří užívají konopí, jsou náchylnější k tomu, aby se u nich rozvinula deprese. Zároveň ale zjistil, že v mnoha studiích, ze kterých byla meta-analýza sestavena, nebyly brány v potaz některé faktory, jako například výchova v dětství a rodinná historie zneužívání látek.
V roce 2016 Lev-Ran provedl další výzkum, ve kterém se zaměřoval na lidi, kteří nikdy depresí netrpěli, a to jak na uživatele konopí, tak i na ty, kteří konopí neužívali. Z výzkumu vyplynulo, že uživatelé, kteří depresí nikdy netrpěli, jsou ve větším ohrožení, že duševní poruchou trpět začnou, než ti, kteří konopí neužívali. Výzkum také analyzoval data z Národního institutu pro zneužívání alkoholu a alkoholismu a tentokrát bylo sledováno 34 000 jedinců, kteří se zúčastnili už v roce 2013.
Lev-Ran zjistil, že bez ohledu na pravidelnost (nebo nepravidelnost) užívání konopí, se neprokázal rozdíl mezi mírami deprese. Naopak, jedinci, kteří trpěli depresí, byli náchylnější k tom, aby začali užívat konopí, na rozdíl od těch bez depresí.
„Můžeme říct, že konopí není moc škodlivé, ale zároveň ani moc nepomáhá.“– Shauli Lev-Ran
Jako další se Lev-Ran zabýval tím, jestli konopí pomáhá lidem s depresí. Zkoumal lidi trpícími depresemi, a to jak ty, kteří užívali konopí, tak i ty, kteří jej neužívali, a přišel na to, že mezi oběma skupinami jsou jen nepatrné rozdíly. Je to závěr, který může být interpretován dvěma způsoby.
„Můžeme říct, že konopí není moc škodlivé, ale zároveň ani moc nepomáhá,“ říká a zároveň poznamenává, že tento závěr vychází pouze z jedné studie. „Ale ukazuje to, jak přistupujeme ke zkoumání těchto otázek.“
Výzkum konopí a jeho efektu na duševní choroby komplikuje fakt, že to není jen jedna obecná látka. Existují tisíce odrůd a každá rostlina obsahuje stovky chemických sloučenin, jako jsou například karabinoidy a terpeny.
„Je jasné, že nemluvíme o jedné konkrétní sloučenině,“ říká. „Takže házet všechny uživatele konopí do jednoho pytle je až směšné.“
Výzkum, týkající se psychických poruch, jako bipolární poruchy nebo schizofrenie je jasnější. Konopí je spouštěčem těchto nemocí a může vést i k jejich zhoršování. Rizikem pro jakoukoliv nemoc či poruchu je však kombinace predispozic a vystavení rizikovým faktorům. Lidem, kteří mají dědičnou predispozici k schizofrenii a užívají konopí, se zvláště během dospívání zvyšuje riziko vzniku duševní choroby.
PTSP razí cestu
Zach Walsh tráví spoustu času zkoumáním souvislostí mezi užíváním konopí, duševním zdravím a závislostí. Jako docent psychologie na Univerzitě Britské Kolumbie dohlíží na výzkumnou laboratoř, ve které se zkoumá konopí pro lékařské a „rekreační“ účely.
Walsh říká, že jediným způsobem, jak opravdu zjistit, zda jsou duševní onemocnění způsobená užíváním konopí, nebo to funguje naopak, je sledování lidí již od útlého věku. To proto, že většina lidí začíná užívat konopí zhruba v tom samém období, kdy pociťují i první příznaky duševních chorob – ve středním až pozdním období dospívání.
Walsh říká, že největší důkaz jeho laboratoře, který potvrzuje účinnost konopí, lze najít mezi pacienty, trpícími posttraumatickou stresovou poruchou.
„Řekněme, že jste začali kouřit ve 14 a v 18 vám byla diagnostikována deprese. Je těžké říct, jestli jste se cítili trošku v depresi a snažili se to zahnat kouřením konopí,“ komentuje.
Lékařské studie mohou pomoci odhalit, jestli si lidé, kteří trpí duševní chorobou, vedou lépe, když užívají konopí, nebo ne. Ale i přesto jsou výzkumníci stále ještě daleku od pochopení všech souvislostí.
Welsh poukazuje na stigma konopí, které je stále nelegální ve většině zemí, a na to, jak toto stigma ničí potenciální pohled na konopí jako na opravdový lék. Protože je konopí označeno jako nelegální látka, bývá často spojováno s kriminalitou, ne s úlevou od symptomů nemoci. A ještě nějakou dobu bude trvat, než se to změní.
„Myslím, že by se konopí mělo posuzovat ze všech stran,“ říká. „Všechny léky mají svá rizika i své přínosy. Jenže konopí má pořád to stigma. Jsme mnohem méně kritičtí k lékům, které jsou vyráběny farmaceutickým průmyslem.“
Welsh říká, že největší důkaz jeho laboratoře, který potvrzuje účinnost konopí, lze najít mezi pacienty, trpícími posttraumatickou stresovou poruchou. Konkrétně se jedná o redukci nočních můr. Platí to hlavně pro kanadské Ministerstvo válečných veteránů (VAC) a pro Ministerstvo národní obrany (DND), které také znovu posuzují již existující výzkum o užívání konopí pro lékařské účely. VAC pokryje některým veteránům, kteří trpí PTSP náklady na lékařské konopí (maximálně 3 gramy na den).
V prohlášení pro Leafly VAT napsalo. „Jelikož víme, že je to stále pouze vznikající praxe a oblast studia, chceme vás ujistit, že specifický směr našeho výzkumu, na kterém spolupracujeme s DND, bude mít jen ten nejlepší vliv na posílení důkazů o pozitivních účinčích konopí na zdraví veteránů.“
„Všechny léky mají svá rizika i své přínosy. Jenže konopí má pořád to stigma. Jsme mnohem méně kritičtí k lékům, které jsou vyráběny farmaceutickým průmyslem.“ – výzkumník Zach Walsh
Walsh si myslí, že budoucí studie se více zaměří na úzkostné poruchy, které se v současné době často léčí pomocí farmaceutik, jako jsou Valium, či Ativan.
„Je důležité, abychom se podívali i na tyto farmaka, také mají vedlejší účinky,“ říká. „Mohou vést ke vzniku tolerance a abstinenčních příznaků.“
Pokud se pacient, trpící duševním onemocněním nebo úzkostí rozhodne pro léčbu konopím, Walsh zdůrazňuje důležitost sebepozorování. Je to podobné, jako s antidepresivy, je potřeba najít ten správný druh a množství. Metodou pokus-omyl tento proces může trvat i několik měsíců, ale sledováním toho, jak na člověka jednotlivé druhy a dávky působí, lze docílit těch nejlepších výsledků. Pacient tak lépe zjistí, co je pro něj účinné a co ne.
„Dospělí lidé by měli mít možnost volby,“ pokračuje. „I přesto, že škodlivé účinky konopí byly testovány nesčetněkrát, přínosy ne. Myslím si, že dospělý člověk by si měl sám vybrat, jestli se chce léčit pomocí konopí, nebo ne.
Výsledky mluví za vše
Alexandra Charendoffová, obyvatelka Toronta, plně souhlasí, přestože ji lékaři od užívání konopí pravidelně odrazují. Poté, co Charendoffové byla diagnostikována hraniční porucha osobnosti, úzkostná porucha a agorafobie, zjistila, že konopí je tou nejúčinnější cestou, jak si ulevit od úzkosti, která ji paralyzovala, když se rozhodla vyjít ven.
„Bylo to téměř okamžité,“ říká. „Když kouřím konopí, tak konečně můžu fungovat. Je to jedná věc, která mi pomohla. Když si vezmu Ativan, tak si chci jen lehnout a spát.“
Když tuto možnost navrhla svému doktorovi, „bylo očividné, že už tuto konverzaci vedl mnohokrát,“ ale nebyl ochotný, dát se na cestu konopí. Příliš jí to nepřekvapilo. Pokaždé, když měla epizodu a dostavila se na pohotovost, doktoři jí rozhodně odrazovali od užívání konopí, nikdy ale neměli žádná data, kterými by své tvrzení podpořili. Charendoffové připadalo, že jejich přístup je příliš jednostranný.
„Řeknou, že to není dobrý nápad, ale nedají vám žádný prostor pro diskuzi,“ říká Charendoffová.
Pravděpodobné je, že jakmile bude konopí v Kanadě legalizováno, vznikne více výzkumů a bude mnohem více důkazů o jeho účinnosti při léčbě duševních onemocnění. Do té doby budou moci lékaři stále odsouvat otázku účinnosti konopí do pozadí. Pokud ale nebudou mít odpovědi, je velmi pravděpodobné, že pacienti, jako Lee a Charendoffová začnou zkoumat své možnosti sami.
„Nemyslím si, že konopí může vyléčit moji duševní chorobu,“ říka Charendoffová. „Ale pomáhá mi.“
Zdroj:
Lev, Elianna. “Cannabis and Mental Health: It's Complicated.” Leafly, 12 Oct. 2018, www.leafly.com/news/health/cannabis-and-mental-health-cause-cure-or-its-complicated-yes.
Autor:
Elianna Lev