Co způsobuje stres rostlině a jak ho poznat?
Současný svět je uspěchaný a náročný. Lidé se často musí přizpůsobovat podmínkám v práci, rodině a různých společenstvích. Rychlost, jakou žijeme, si vyžaduje stále více obětí, které jsou postižené chronickým stresem. Stres se ale netýká pouze nás lidí. Intenzivně a citlivě ho vnímají taky zvířata a rostliny. Právě rostliny a jejich stres budou primárním tématem dnešního článku. Jestli jste doposud neslyšeli o spojení stresu a rostlin, zůstaňte soustředěni, protože se můžete dozvědět, jak takový stres na rostlinách vypadá a co způsobuje.
Hlavné příčiny stresu rostlin
Jak jsme už avizovali, stres prožívají i rostliny, a to je čím dál tím běžnější. Začátku stresu předchází stresová reakce, která vznikne v rostlině. Věda jako empirická disciplína se mnohokrát zaobírala hlavnými důvody kvůli nimž vzniká stres v rostlině. Jsou to:
Těžké období rostliny: je vázáno na celkovou situaci, která ovlivňuje růst a výživu. Může to být samotné ztížení klíčení ze semena, nevhodný převoz rostliny, zlý způsob zasazení do půdy, ale taky nesprávné návyky v pečování.
Proměnlivé počasí: při prudkých výkyvech počasí se některé rostliny nestihnou aklimatizovat. S globálním oteplováním na celé Zemi dochází k růstu teplot, a rostliny, které pro svůj vývoj potřebují stinná a chladnější místa, to nemusí zvládnout.
Nemoci: sem zařazujeme choroby postihující rostliny všeho druhu, stejně tak i plísně nebo vyschnutí. Všechno to jsou procesy, které rostlině ubližují.
Predátoři: rostliny cítí bolest a dokonce i nebezpečí. Tento jev je záhadou, ale byl dokázaný ve spoustě studií. Když se predátor chystá zkonzumovat nebo zničit rostlinu, vyvolá to u rostliny stres. Patří sem škůdcové, mšice, brouci, drobný i velký hmyz.
Při těchto příčinách nemá rostlina moc na výběr. Zůstává jí pouze přizpůsobit se aktuálním podmínkám, protože jinak uhyne. Podle přizpůsobivosti nebo nepřizpůsobivosti se rostliny dělí na odolné a náchylné druhy.
Zdroj: www.extension.entm.purdue.edu
Stresová reakce rostlin
Jak se projevuje taková reakce? V podstatě se dá říct, že je to velmi podobné jako u nás lidí. Kdykoliv jsme ve stresu, máme dvě možnosti: utéct nebo bojovat. Těmto možnostem jsou tedy podrobené i rostliny. Ve chvíli, kdy se rostlina octne ve stresové situaci, organizmus jí dá hormonální odpoveď. Podle odborné literatury je každá jedna rostlinná buňka nastavená tak, aby věděla produkovat vlastní hormony. Rostlinné hormony mají pod kontrolou celé dění kolem rostliny, od jejího růstu přes vývoj, reprodukci až k její obraně. Převod hormonů je možný jedním z těchto způsobů: cytoplazmatickým prouděním, pomalou difuzí, xylémem nebo floémem. Zmíněné hormony stresové reakce se projevují v kyselinách, které mohou být tři. Ty si teď popíšeme.
Kyselina abscisová: tvoří ji chloroplasty, když je rostlina ve stresu - využívá je na svůj růst. Jakmile je zvýšený objem této kyseliny v organizmu rostliny, znemožní to růst pupenů. Když u rostliny vznikne stres z období sucha, anebo naopak z převodněného prostředí, tento hormon může uzavřít průdušky, čím zabraňuje odpařování vody z kořenů rostliny.
Kyselina salicylová: je to prvotní varovný signál v podobě hormonu. Při patogenním působení škůdce na rostlinu se z buňky uvolní látka, jež má upozornit na nebezpečí. Stejně tak může být tento hormon vypuzován taky za pomoci aromatu, které pak varuje jiné druhy rostlin. Je to pomyslná komunikace mezi rostlinami a výsledek chemických drah.
Kyselina jasmonová: vyznačuje se obrannými vlastnostmi a schopnostmi. Vysílá do vzduchu obranné látky, jež ochraňují listy příslušné rostliny, ale taky jiných rostlin. Aroma, které rostlina dává ven prostřednictvím tohoto hormonu, je způsobené oxidem dusnatým a jeho sloučeninou.
Rostliny jsou ohrožené biotickým stresem, který pochází z bakteriálních, hubových a virových patogenů. Stejně tak je ale ohrozují i extrémní teploty, sucha a povodně, jinak řečeno - spouštěče a stresory nevhodné situace.
Zdroj:www.hempgrower.com
Při pociťování stresu se rostlina spoléhá na komplexní systém obrany. Ten sice funguje, ale v nejnovější studii byl v rostlině objevený originální gen, který vyčnívá z celého komplexu a chrání rostlinu celostně. Jeho název je SDA1. Gen má malé rozměry, ale podílí se současně na ovládaní biotického i abiotického stresu. Autorem této studie a výzkumu je pan Aditya Dutta. Ten zkoumal procesy a reakce rostliny při tom, když byla nucena být ve spojení s více než 20 stresory. Zjistilo se, že SDA1 interaguje s kyselinou salicylovou. Při této interakci jakoby dvou hormonů se posiluje rostlinný imunitní systém. Důležitost tomuto genu dává i to, že ovlivňuje objem růstu kořenů v suchu. Gen nebyl dosud zapsaný ani kategorizovaný v rostlinné sféře. Je jedinečný, protože se nepodobá žádným jiným aminokyselinám. Gen SDA1 je tedy novým objevem a vědci ho nacházejí u stále většího počtu rostlin. Dokonce se jim povedlo vytvořit seznam rostlin, které ho obsahují na vysoké úrovni. Tím pádem jim je umožněno, aby tento gen odevzdali rostlině, která jím disponuje nejméně.
Stres u rostliny konopí
Základné možné příčiny stresu u rostlin jsme si představili v úvodu. Teď se budeme blíže věnovat rostlině konopí, protože celý náš web, ale i zboží, je zaměřen na tuto rostlinu. Výborným průvodcem pro zjištění problémů s vašimi rostlinami je stránka growweedeasy.sk, ze které jsme čerpali i my. Nejběžnějším typem stresu konopí je tepelný stres. Vychází z neadekvátních teplotních podmínek pěstování. U konopí je sice známé, že má rádo světlá a teplá místa, ale ani s nimi se to nesmí přehánět. Rostlina vydrží na takovém místě jen do určité doby, pak u ní mohou vyvolat stres právě zdroje světla a tepla. Toto jsou nejčastěji vykazované přiznaky při tepelném, ale taky jiném druhu stresu u konopí:
Žluté a hnědé skvrny na listech: když se rostlina dostane do stresového bodu, nejvíce se to projeví na listech. Začnou se na nich objevovat skvrny tmavohnědé barvy a na místech, kde na ně dopadá víc světla, vypadají jako popálené.
Zdroj:www.frontiersin.org
Stáčení listů: proschlé isty se pod vlivem stresu začnou přirozeně stáčet buď směrem nahoru nebo dolů. Listy se jakoby uzavřou do sebe a jejich okraje, které mají zoubkovitý tvar, se velmi lehce stáčejí.
Hnití kořenů: nastává, když je rostlina konopí vystavena vysokým teplotám. Je to závažný problém, protože rostlina prakticky pomalu umírá. Přestože se stav kořenů nedá někdy zjistit jinak než vykopáním z půdy, někdy můžeme na hnití přijít náhodně, když se kořen začne sám tlačit nahoru.
Pučení nových květů v době sběru: některé zdroje uvádějí, že když nastane čas, kdy by se konopí mělo zpracovat, a zároveň se na něm neustále objevují nové bílé (pestíky), je to taky možná příčina stresu. Problém vzniká proto, že rostlina nechává poškozený pupen teplem tak a rozhodne se vytvořit nový, který ale bude při stresových podmínkách opět poškozený. Tento koloběh se opakuje stále dokola, až dokud konopí úplně neztratí „sílu“ na plození nových pupenů.
Říká se, že „každý problém má své řešení“, i stresu se dá tedy vyhnout. Věnujte pozornost popsaným radám a budete snadněji zvládat starostlivost o konopí.
Hodně záleží na tom, zda rostliny konopí pěstujete uvnitř nebo venku. Jestli je to v interiéru, dodržujte tyto rady:
- Adekvátní teplota v pokoji: teplota musí mít vždy určitý stupeň, a nemělo by dojít k přehřátí. Když se to náhodou stane, za pomoci ventilátoru teplotu snižte. Dbejte toho, aby vzduch pronikal zejména k vrcholu rostliny, ne ke kořenům.
- Použijte extrakt z mořských řas: je to druh přírodního tekutého hnojiva, jež pomáhá konopí při rekonvalescenci ze stresu.
Pokud máte konopí pěstované venku v půdě, doporučujeme následující body:
- Správný plán zavlažování: měl by obsahovat dvě zásady, a to - polévat rostliny večer nebo skoro ráno, aby nedošlo k nadbytečnému odpařování vody. A po druhé, udržovat kořeny v chladu za pomoci speciálního extraktu.
- Zvýšení stínu: stín nejlépe ochrání rostlinu před tepelným stresem.
Stres je opravdu všude kolem nás. V práci, ve škole, venku, ve společnosti, u živočichů, rostlin, ale i v naší hlavě. Myslete na to, když budete sadit své rostliny konopí. Dávajte si pozor, abyste je nepřelili, nespálili, nevystavili nevhodným podmínkám. I ony totiž mají city. Věříme, že vám naše rady pomohly a při dalším pokusu vyhnout se rostlinnému stresu je bez zábran aplikujete.
Podobné články
- 6 rad na 99% problémů pěstování
- Nejčastější chyby pěstování konopí
- Tipy pro úspěšné outdoor pěstování
- 5 Nejslavnějších Pěstitelů Léčebného Konopí
- Jak správně sušit konopí - kompletní návod